ZE SMUTKU A Z RADOSTI

UKÁZKY BÁSNÍ

Textové pole: zpět

PAVOUČÍ NOC

 

Pavoučí nohy šero rozkráčely,

za okny táhnou tmavou nit.

Až obzor zašijí tou nití celý,

zbyde jen tma

a pocestný, ty měsícem si sviť.

 

Osm jich nese měsíc vzhůru,

svítící srpek a nohou změť.

Kolem něj všili démantovou šňůru

ze střípků sklíček a nočních světlušek.

 

Až zhasnu světlo,

den bude utichat.

V temnotě tiché uslyším cupitat

tisíce pavoučích nožiček.

VLÁDCE STRACH

 

V husté bažině zapadlé duše

něco se hýbe ve skrytu.

Tiše!

Až tam, v nejčernějších tmách

žije a panuje vládce Strach.

 

U brány temného domu

dvě hlavy psí se rvou.

S mordou dví,

však tělem jedním i krví jedinou.

Vítěz je nikdo.

 

V temném domě sta dveří,

sta hrůzných myšlenek.

Vládce Strach děs můj měří

a zanechá jen stovky domněnek.

 

Slyším kolem sebe tisíckrát svůj hlas,

tisíckrát volám sama sebe

v děsivých zpětných ozvěnách.

 

Je ticho.

Zjištění pravdy mění bahno v prach.

Vidím se.

Já sama jsem ten vládce Strach.

FOTOGRAF

 

Cvaknutím

zastavím čas.

Jak kouzelník na estrádě.

Zastavím čas i s tím, co je kolem nás,

bublinky vzduchu v limonádě.

 

Cvaknutím

ptáka v letu zachytím.

Zastavím čas pro časy příští.

 

Minulost z kouzelné krabičky.

 

Až rozloží si snímky někdo z Vás,

řekne "jsou Vaší babičky".

TVARY

 

V omamnou vůni jasmínu halí se ráno.

Zanořena v aleji do stínu

procházím zelenou bránou.

 

Až tam, kde teče potok starých vrb,

tam, kde své dlouhé vlasy vrby smáčí,

kolem louky fialových chrp

a barvy nebe od bodláčí.

 

Plující oblaka jsou podobna podivné zvěři,

když dívám se vzhůru,

začínám v ty tvary věřit.

 

A hle na plující ryby a krásné bílé ptáky.

Podivnost těch tvarů láká rozplynout se taky

a tvarem připomínat cokoli,

co fantazie dovolí.